Vyřvat se do virtuální reality...

18. března 2010 v 22:14 | mentally disturbed |  Články

i am just your next fucking nightmare | Jsem jen tvá další noční můra

Proč se schováváme pod přezdívky a falešné údaje?
O tomhle blogu nikdo z reálního světa neví, jsem za to ráda. Ne, nechci aby věděli o tom, že bloguju. Byla bych nerada, kdyby na něj někdo z mých přátel či známých narazil a odhalil mě. Pod neprůstřelným nickem a s blbou adresou. Na druhou stranu spousta údajů, co se dají poskládat dohromady. To by ale dokázal jen někdo, kdo mě zná opravdu dobře. Kdybych adresu blogu prozradila lidem z okolí, určitě nepsala bych to, co píšu. Už z představy, že by někdo z lidí, kteří mě znají, narazili na můj blog, mám strach. Pro komunikaci s přáteli používám jiné prostředky. To, co chci říct někomu, kdo přesně neví, kdo jsem, napíšu sem. Moje zhýralé bezhlavé myšlenky a občasní výlevy mých pocitů a smyslnedávajících slov spojených do vět si někdo najde. Jsem ráda za anonymitu, kterou mi blog poskytuje.


Z blogu se o autorovi dá zjistit tolik, kolik by si ani sám nepomyslel. Samozřejmě z aspoň malinko osobního blogu. Já osobně, když narazím na nějaký blog a pročtu si pár článků, o autorovi či autorce mám většinou už skoro jasný obrázek. (Mám často i představu o vzhledu blogera, ale ten mi pak vezme dech, když zveřejní nějaké video či fotku, na které je.) Dělám si ho často - i podvědomě, ale dělám. Obdivuju lidi, co si vedou tak osobní blog a svou adresu rozdají přátelům..

×mentally disturbed×
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain