Červen 2010

A tečka.

20. června 2010 v 19:23 | mentally disturbed |  Střípky života
Ještě osmkrát se mi v šest nula nula u postele rozezvoní tím protivným tónem budík, ještě osmkrát ho se znechucením vypnu. Ne, vlastně víckrát, s mojí schopností vypnout budík bez toho, abych se probudila. To jentak někdo neumí. No. Zkraťme to. (dlouhé články tady nikdo nečte, protože jste lenoši) Prostě ještě osmkrát do školy.

Prej mi to tu hnije

20. června 2010 v 17:32 | mentally disturbed |  Články
Sama o tom vím. Opravdu se omlouvám těm, kteří jsou na tomto blogu denně a odchází se zklamáním, že zde nenašli žádný nový aktuální článek. Omlouvám se mým pravidelným čtenářům. Jistě, že slečna autorka ví, že takový člověk tu třeba není. Ale co. :) Bude.

Nebudu se vymlouvat na čas, když času je dost. Ve škole se skoro neučíme, tréninky mi skončily, ale nové články žádné? Fail! S blížícími se prázdninami na mě leze lenost, nedokážu se k něčemu dokopat. Myšlenek v mé hlavě je dost (až moc), ale nemám sílu je všechny sepsat a zveřejnit. Po napsání deseti řádek v editoru pro nový článek mi přejde chuť ho zveřejnit. Stránku zavírám, jdu si dát kafe, popřípadě ze zbylých sil se zmůžu otevřít ledničku (ty vole, teď jsem se popsala jako ten největší vyznavač gaučingu. Ale já opravdu ráda sportuju, teď jsem jen popsala tu chviličku, co mi zbyde k oddechu po náročném dni). Dobře polepším se. Ale nečekejte sedm článků týdně.


Se sluchátky v uších a mimo realitu

15. června 2010 v 16:53 | mentally disturbed |  Hudební koutek
Se sluchátky v uších pomalu zavírám oči, tep zpomalil, po chvilce se probouzím na tom stejném místě, ale už v jiněm světě. Co že mi právě ve sluchátkách hraje?

Unavena pokračovat dál

9. června 2010 v 19:27 | mentally disturbed |  Články
Do každého dalšího rána se probouzím s pocitem, že mě čeká jen další stejný den. Další včerejšek. Je to pořád dokola. Všechny dny mi připadají tak stejné, proto mi vše tak utíká. Nevnímám mezi nimi rozdíl. Nenávidím to slovo stereotyp! Ne, nemáím v úmyslu popisovat něčí nudný život, ale je mi kurevsky špatně z lidí kolem. 
girl

Zajímalo by mě, kde se ve mně bere tolik nenávisti. Nenávisti k lidem kolem. Jsem přímo alergická na některé jejich vlastnosti. Některé nikdy nepochopím, za některé bych zabíjela.

Jsi schopný udělat všechno pro svou slávu bez ohledu na ostatní, kterým svým chováním tak ubližuješ. Nestydíš se? Ne, vím, nejde ti o nic jiného než o ukojení svého ega. Tak si to přiznej. Tvůj nechutný egoismus, vypočítavost a arogance. Jak odporné! Pohrdám takovými lidmi, jako jseš ty. Už si nemám s vámi co říct, změnili jste se, všichni. Už nemám ani chuť se s vámi bavit. Nevyznám se ve vás, jste jen pokrytci. Nepoznávám vás, už to nejste vy, mí přátelé. Charakterizují vás vlastnosti, které nesnáším.

Pozorováním lidí pohybujících se ve mém okolí zjišťuji, jak se každý přetvařuje, jen aby dosáhl svého. Kdo mi odpustí to, že se s některými lidskými vlastnostmi nedokážu smířit. Pohrdám arogantními lidmi, sama jsem taková. Jen se přizůsobuji okolnímu světu. Bez takových vlastností bych nikam nedošla. Bohužel.

''You don´t know how sick you make me
You make me fuckin´ sick to my stomach
Every time I think of you, I puke!''
(Eminem)

Kurva, co je to za nadpis. Jak kdybych se chystala prohnat si kulku hlavou. 

×mentally disturbed×


Promarněný čas strávený ve školních lavcích

2. června 2010 v 16:02 | mentally disturbed |  Střípky života
Tak je tu konečně červen, i když to tak venku nevypadá. Teda aspoň tady ne. Jen jeden měsíc zbývá do prázdnin, ale že by se nějak oteplovalo, se říct nedá. Den ode dne se mi den ve škole zdá nudnější. (jen marníme čas posedáváním ve školních lavicích, když by se daly delat užitečnější věci) Já vím, teď chci ze základky odelít, ale pak budu vzpomínat na staré dobré časy stávené na základce a na spolužáky, mé kamarády. Ale stejně už chci prázdniny, oddechnout si, užívat si.
...
Při pohledu z okna vidím jen, jak stále prší. A to bez přestání už od rána. Ze školy jsem přišla promočená i přes to, že jsem měla deštník. Chčije a chčije. Ale to neméní nic na tom, že jedeme zítra se třídou stanovat. Počasí nepočasí, užijem si to. Dva dny pod stanem, v sobotu bychom měli vyjet na raftech a v neděli večer bychom byli doma. Tohle je ''plán A'' pro lepší počasí. ''Plán B'' je, že v kempu zůstaneme až do neděle. Na raftech jsme byli i loni, ale bylo krásně. Škoda, že to počasí nevychází. Myslim že, na řece nepotkáme jediného vodáka. Ale těším se. :))

×mentally disturbed×
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain