Srpen 2010

Je to jen jako, ty pako!

28. srpna 2010 v 0:51 | mentally disturbed |  Střípky života
Těžko se nachází slova pro první větu, když můj mozek je schopen pracovat jen na 42%. Pomalu se ale začínám orientovat ve dnech a datech. Bylo už na čase. Studenti se stresují, že prázdniny končí. Většina dospělých pokračuje ve svém obvyklém týdenním stereotypu. A do měho života se opět vnese režim. 

Když mozek odmítá spolupracovat

3. srpna 2010 v 23:59 | mentally disturbed |  Střípky života
Dlouho jsem se neohlásila, ale ještě žiju. Flákám se. Ale určitě ne tak moc, jak si teď myslíš. Já se flákám aktivně. Je tu třetí srpen a já se můžu jenom divit jak rychle to uteklo. Polovina prázdnin pryč. A při mých srpnových plánech to vidím tak, že čas poběží ještě rychleji než doteď a do normálu se vrátí tak poslední týden prázdnin. Týden, kdy je čas na to se probudit a začít normálně fungovat. A pro lidi, kteří trpí jako já prokrastinací a řídí se heslem Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a máš dva dny volna, je tento týden velice náročný. Povinnosti a vše, co se mělo stihnout za tyto dva měsíce volna, je nutné vyřídit hned, což je někdy až vyčerpávající. To mě děsí. A když pomyslím na školu, děsí mě představa ranního vstávání do školy. Na ten protivný zvuk budíku, i přesto, že jsem ho dlouho neslyšela, jsem z hlavy ještě nedostala. Vstávání, to je na životě studenta snad to nejtěžší. Nebo aspoň pro mě. Jinak se vlastně do školy těšim. Těšim se až budu odpočítávat dny do dalších prázdnin.
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain