Ležim na zemi a zvedat se mi nechce.

28. února 2011 v 23:30 | mentally disturbed |  Střípky života
Zatím co si nalháváme, jak je náš život tak supr, vlastně čekáme na nějakou maličkost, co nás alespoň na malou chvíli vysvobodí ze zničujícího stereotypu. Čas tak rychle utíká, že si sotva stihnu všimnout, že začal nový týden. Čas je náš nepřítel. Můj život se ubírá zvláštním směrěm..

Člověk, co se štěstí brání, nemá na štěstí nárok.

Pouhá konverzace přes net mi dokáže pořádně zrychlit tep (ach, ta dnešní generace..). Znáš to, tolik se vzpíráš otázce, které se bojíš. Čekáš na ni se svou skoro připravenou odpovědí. Ta otázka nakonec nepadne. A když už z tebe strach posupně opadává, místo téhle zneklidňující otázky tě vyvede z rovnováhy jiná. Nečekaná, stokrát horší. Jsem srab. Bráním se odpovědi tak dlouho, jak jen to jde. A to i přesto že vím, jak odpovím. Nevím, jestli jsem neudělala chybu, když jsem udělala to, co jsem udělala. Pořád spoléhám na to, že časem všechno vyšumí a na vše se zapomene, jako by se nic nestalo. Jsem srab!! Že nemám místo v životě pro novej vztah, to je lež. Hroznej pocit. A že si nechci pustit do života člověka, co splňuje skoro všechny mý ideály, to je kurva divný. Sejde z očí, sejde z mysli? Ne, tohle neplatí. A jasně že teď nemluvim tak docela o sobě. Jsem jenom mrcha, co si zahrává s lidskejma citama, a jsem si toho vědoma. Sama nevím, co chci a jak si s tím poradit, jen vím, že se musím rozhodnout sama.

''Lepší je si to posrat podle svýho, než podle toho, co ti raděj ty druhý.''

Láska je kurva a já jsem jenom člověk, co si všechny nezvládnutý chvíle promítá v hlavě večer než usne, aby si měl co vyčítat. Bezvýchodné situace a svoje chyby topím v kafi při poslechu stále stejných písniček. A pořád dokola. Nakonec mi zbydou jenom vzpomínky na nedokonale dokonalýho Silvestra. Jo, vzpomínky jako památka.

Vzpomínky na čas a na místo..

Až moc se tenhle text podobá pravdě.

Neumím si v mým životě udělat pořádek. Ale asi mi to tak vyhovuje. Plno nevyřešenejch záležitostí a dočasně odloženejch problémů. Moje volba. Jsem hovado, co neumí žít a za cenu užívat si nespořádaného života se brání všemu normálnímu.

ment.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 18. září 2012 v 19:16 | Reagovat

Cheers for this content, guys, continue to keep up the good work.

2 Louis Vuitton Outlet Online Louis Vuitton Outlet Online | E-mail | Web | 20. září 2012 v 7:26 | Reagovat

Incredibly inspiring article, Thank you !?!

3 Cheap Jordan Shoes Cheap Jordan Shoes | E-mail | Web | 20. září 2012 v 10:05 | Reagovat

Hi, thank you so a great deal for these ideas!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain