Headless.

18. března 2011 v 23:56 | mentally disturbed |  Střípky života
Ráno praštíš do budíku, co už nějakou tu chvliku řinčí na stolku. Po chvice znova a možná ještě jenou. Postavíš se na nohy, hlavou ti proletí všechno, co bys měl dneska stihnout. Možná se na sebe usměješ do zrcadla nebo budeš mít ten svůj zapšklej výraz celý ráno. Pustíš hudbu, zabiješ to uširvoucí ticho. Ranní kafe, rohlík. Snídáš, když stíháš. Pak se rychlou chůzí vydáš za autobusem, co má už jednu zastávku náskok, v lepším případě si popoběhneš, abys na zastávku přiběhl dřív než tvůj autobus zavře dveře.. Každé ráno je téměř stejné.


Všechno tak nějak splývá. Ale vím, že je pátek a že na ten čekáme každý týden. Je to takový chvilkový vysvobození ze stereotypu všedních dnů. V poslední době se nic zvláštního neděje, a to mě nebaví. Všichni jako by nebyli schopni zvednout svůj zadek od počítače a televize a jít se někam bavit, pařit. Ponuré náladě napomáhá deštivě počasí.

Škola je vyčerpávající. Nemyslím učení, ale školu jako celek. Všechny lidi a učitele. Na konci základky jsme si už sice lezli všichni na nervy, ale atmosféra ve třídě byla vždycky o něco lepší než je teď na střední. Bez hádek a neshod nemůže fungovat žádná třída, ale jinak jsme byli, přestože jsme tomu moc nevěřili, kolektiv a dobrá parta. Nikdy jsme nebyli schopní se normálně domluvit, dusno taky občas bylo, ale pořád byl důvod proč nejít do školy s nechutí. Překvapivě jsme nedohodli ani ten slučák, jestli se tak dá říkat obyčejný třídní chlastačce po necelým roce, co jsme pryč ze základky. Naše schopnost se domluvit opět selhala, ale kdo to nečekal?

Lidi kolem mě se mění. Jasně, všichni se mění, ale já vidím, jak se z obyčejných holek stávají namyšlené nanynky. Chtějí být něčím zajímavé, ale je to přitom jsou to jen hloupý kecy a jejich vlastní blbost, čím na sebe poutají pozornost. Jsem alergická na některé lidské vlastnosti. Jsem teď ve třídě, kde je poměr holek a kluků 4:1, což je někdy ubíjejcí. Vždycky jsem si víc rozuměla s klukama, teď se mi jen potvrzuje, že si s většinou holek nemám co říct. Řešit, jestli by měla ta holka, co právě prošla, používat svetlejší pudr, fakt nehodlám. Infantilní hovada, dylinky, pseudodrsňáci, a další mě nutí k chvilkovému úsměvu nad lidskou hloupostí.

V mojí hlavě se dějou zvláštní věci. Jo. Výčitky, nesplněný sny, perverzní představy, nedomyšlený nesplnitelný cíle a všechny ty myšlenky, o který jsem přišla. Chaos. Z posledních dnů, možná i měsíců bych si mohla vzít ponaučení. Chybama se člověk učí - a od toho se odvíjí všechno ostatní. Z chyb by se člověk měl ponaučit a znovu je neudělat. Jenom blbec dělá stejnou chybu dvakrát. Ale to nic nemění na tom, že ta chyba, ze které se máme ponaučit, omluvena nebo snad zapomenuta nebude. Můj život není už takový punk, jak si někteří myslí. Jsem vlastně jen zhýralec, co nenašel zálibu ve stylu života svých kamarádů.

Život je jako sinusoida, o tom mě neustále přesvědčuje, proto čekám, až se zas vyhoupnu aspoň o malinko nahoru, rychlost jsem už nabrala cestou dolů...

...Jo, chtěla bych se narodit aspoň o takových deset let dřív, a to klidně tady nebo jinde, na tom nesejde. Třeba na čtyřicátém sedmém stupni severní šířky, sto dvacátém druhém západní délky. Třeba. Mít po boku kluka s kytarou, mít kolem sebe jen lidi, se kterýma je mi fajn a žít si svůj sen. Nemít problémy, jen se bavit, mít ten příjemný pocit tělesné a psychické pohody.

Staré Pušky - Nikdo nepřišel


Po tomhle městě pobíhá spouta pozérů s pohnutým myšlením. Ti největší z hopherů a ti nejkrásnější šampónci se svýma bárbínkama se slejzaji na jednom místě. Je mi celkem jedno do čeho se kdo ráno obleče, ale chlap má (aspoň podle mě) zůstat chlapem, kurva! Myslela jsem si, že holka s našpulenou tlamou a foťákem s bleskem namířeným proti zrcadlu, na kterém se ukážou všechny šmouhy a prach, je to nejhorší. Ale ne, není, chlapci totiž nezůstali pozadu. Nebudu se tady rozepisovat o klucích s nagelovanou ofinkou a dokonalým outfitem, kteří jsou bohužel pro spoustu holek dnešní generace ideálem krásy, když to Kato vyjádřil pouhou větou: ''Myslím, že jsi mámu blbě pochopil, když ti řekla, aby ses teple oblíknul.'' Někdy je to ale fakt silný kafe.

md.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain