Majáles11

8. května 2011 v 18:29 | mentally disturbed |  Střípky života
Aneb jak jsme završili celotýdenní studentský festival.


Pátek, den kdy to všechno propuklo, den plný očekávání, žejo. Začneme třeba od rána, pátečního rána, ať se v tom neztratíte. Protože naši čtvrťáci měli poslední zvonění, hned, jak jsme vylezli z busu na zastávce u školy, byli jsme lapeni, donuceni hodit pár drobáků do kasiček, následně počmáráni rtěnkou a fixem. Teprv začátek. Kdo se vzdal pár svých drobáků, byl ušetřen a nesmrděl octem a jinými smradlavými směsmi. První dvě hodiny z rozhlasu bylo slyšet maturanty, o přestávkách nás naháněli po škole. Další hodinu jsme věnovali líčení. Ksichty nabílo plus hódně tlustý černý linky, k tomu černý hadry. No šel z nás strach. Prostě dokonale umělecky ztvárněná smrt. Mohlo se jít. Naše třída se ztratila zbytku školy, která nás hledala, jenomže my už dávno byli na místě, kde se už řadili všechny školy. Dorazil zbytek školy a šlo se. Byl to pořádnej randál, když přes dva tisíce lidí řvalo, pískalo, řehtalo a troubilo. Průvod došel do cíle, kde se volil král Majálesu. Naše třída se rozpustila, tak jsem se jela domu taky - umejt se, rozčesat ty ''dredy'', vzít chlast a oznámit kdy se domů zas vrátim. Po měnším nedorozumění, v jakym autobuse že se sejdem, jsme se konečně sešli s holkama. Dorazily jsme na místo, usadily jsme se blízko u pódia do trávy. Vodka s džusem v krabici od džusu mizela celkem rychle. Lidí přibývalo a i náš kroužek se rozrůstal. Další nová jména, ale i lidi, co moc dobře znám. Asi v šest večer jsem šla doprovodit kámošku, co už musela na bus. Na náměstí jsem se obrátila a šla zpátky, protože se mi svět houpal já nechtěla sama přecházet zas celým městem.

Svět se houpal a já s ním.

Pak jsem se na časový přímce naprosto ztratila. A ztratila jsem málem i baťoh. Naštěstí jsem se pohybovala u dobrých lidí a to, že mi Michal zachránil batoh s jelzinem a peněženkou, jsme si musela všimnout až po hodně dlouhý době. Začali hrát Pub Animals, jsem zas u podia. Skupina, na kterou jsme se těšlili nejvíc. Rozhejbat všechny lidi, to oni umí. Potom vím, že jsme odešli od podia ve čtyřech (né po čtyřech, voe), vrátili jsme se jen dva. Já a ten, co mi zachránil batoh. Čas letěl, já ho ale nevnímala. Taky jsme se ocitli na zastávce u Lidlu, kam jsme šli nejspíš někoho doprovodit. Nevím. Pak, když jsme zas byli na louce, jsme se přisrali k nějaký sedící skupince, kde jsem nikoho neznala. Netušim, jak jsme se k nim dostali, nepamatuju si ani jejich tváře. Tma jak v nose a přišel k nám i Pavel, co nevim jak nás našel. Dali jsme melounovou vodnici, já načla toho jelzina, kterým jsem si pro svojí opilost polila nohu. Moje zpomalený reflexy to teda moc nezachránily. Fakt jsem už měla dost. Jako vždycky mi přišlo, že opilá jsem jenom já. Pak nás konečně našli i ty dvě hrdličky, co se dneska poznali. Další mezera v mý paměti. Jsme najednou u hlavního podia, kde to žilo. Tancovala jsem a okolí nevnímala, skoro. Pak už jsem lezla po dětský prolejzačce s Michalem; čekali jsme totiž na H., která nám zas zmizela z dohledu. Byly tak dvě hodiny, a tak jsme se chystali domu. Ti dva se konečně objevili, a že nás chlapci doprovodí. Fajn, to bude jistější. Souhlasili jsme, protože přece nepůjdem samy domů. Pěšky jsme došli asi do poloviny a klukům řekly, že dál to dojdem samy. Došly jsme se k H. před barák, odtud jsem se musela doplazit ke mně sama. Ta cesta byla delší než normálně. Fakt.

Radiohead - Karma Police

Ještě, že mi moje vnitřní orgány tolerují moje rebelství...

Po dvou dnech u sebe v mobilu najdeš fotky, co nevíš, kde se vzaly, ale je na nich tvůj ksicht. Nevíš, nevíš, nevíš, ... Taky nevim, proč, když je vidim, se musim začít tak nehorázně tlemit. Po dvou dnech se odhodláš zjistit, jestli báglu máš peněženku. Je tam. Fajn. Po těch dvou dnech se můžeš konečně vzpamatovat a začít zas fungovat. Je na čase..
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Réza Réza | Web | 14. května 2011 v 20:43 | Reagovat

Jako bych tuhle časovou linii od někud znala! Ten pomyslný práh, kdy už nevíš, zda co se stalo a co ne :D U nás bude majáles buhví proč až od 12.června (potom nevím, proč je to tředy majáles..), a už se těším na The Fialky, Fast Food Orchestra a Punk Floid! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain