Srpen 2012

Bejt sám není nikdy špatný

29. srpna 2012 v 12:55 | mentally disturbed |  Střípky života
Jsem samotář toulající se životem, jako vandrák v zatraceně velkým městě. Nepřipadm si ztracená, přestože nemám tušení, kam jdu. Občas nevim, co chci, a tak udělam to, co se zrovna nabízí. Uhýbám pohledem, vyhýbám se odpovědím a debilně se u toho usmívám. Už nebojuju s lidma, teď bojuju už jenom sama se sebou, se svou neschopností. Neschopností pustit svoje pocity ven. Notak, je na čase se sebou něco udělat. Chronická existenční krize, vnitřní prázdnota, písek, prach, popel. Čekám jak se co vyvine a jak co dopadne. Doufám v přijatelný pokračování mý právě rozehraný hry, nebo aspoň v dobrej konec. Konce mi nevadí, když jsou dobrý. Bejt sám není nikdy špatný, řeknu vám jako člověk, co nikdy neměl dlouhodobej vztah.

U vchodu do oblasti deja vu na mě čeká odvážnej mladej muž s větou ''U tebe člověk nikdy neví...'' Vždycky když to slyšim, vzpomenu si na to, že jsem na tom už roky stejně. Nikdo u mě nikdy neví, na čem je. A proč? Všemu nechávam volnej průběh a chovám se víc instinktivně, než abych si věci rozmyslela a měla na každou otázku PROČ? aspoň jedno PROTOŽE. Berete život moc vážně, všichni.

Jsme mrtví, v průměru pohřběný..Nemáme rádi svět, ve kterým žijeme, lidi sedící bezdušše v městských kavárnách, ani sebe. Jsme mladí a neklidní. Jsme hloupí a nespokojení. Nevíme co s životem a tak prostě jenom žijeme, což si občas vezme svou daň. Nemáme žádnej plán, starší genereci se naše životy možná zdají prázdný a zničený. Možná máme utopický sny, ke kterým se snažíme přiblížit, ale vo čem jiným by ten náš krátkej život měl bejt?


Kill me if you dare.

Foo Fighters v Praze, krátce a opožděně

26. srpna 2012 v 1:14 | mentally disturbed |  Hudební koutek
Na ten den jsem se těšila jako malá. Patnáctýho srpna. Od května, kdy jsme koupily lístky, jsem odpočítávala a nemohla se dočkat. Foo Fighters jsou podle mého skromného názoru jednou z mála skupin, co si drží svou kvalitu už od svého založení, stále se od nich dočkáváme skvělé kvalitní hudby. Jejich muzika nenudí, Dave Grohl je dost kreativní na to, aby jejich hudba nezněla pořád stejně. Když Dave nahrával první desku Foo Fighters, nebyl v hudebním průmyslu žádný nováček, a na slávě jeho skupiny se samozřejmě podílelo i jeho několikaleté působení v legendární Nirvaně, kde hrál na bicí. Myslím si, že je mu často neprávem vyčítáno to, že skupinu proslavil díky popularitě rozpadlé Nirvany. Dave se naprosto od stylu Nirvany odpoutal a rozjel si to po svém. Fandím mu v tom, co dělá, protože to dělá dobře.

Sundej si to dnešní tričko s nápisem Y E S T E R D A Y

15. srpna 2012 v 12:47 | mentally disturbed |  Střípky života
Lidi jsou divný. Tolik moc se snažíme odlišit od zvířat, přitom máme stejný potřeby, zbytek už je jenom luxus. Žít s tebou nechci chci s tebou spát. Vztah nechci. Možná se bojim, možná v tom nevidim žádný výhody. Mít kámoše na nezávazný píchání, je možná fajn a možná jaky jenom srabárna. Ale já jsem srab. Cejtim se tak nějak divně, tak nějak dobře a trochu mizerně. Začínám bejt paranoidní a když si pomyslim, že tohle někdo, kdo mě zná čte, nejradši bych to tu smázla. To neudělam, jsem totiž nostalgik, co si občas zpětně pročte svoje starý články a přemejšlí nad tim, že čas všechny problémy, co se nám zdaji v tu chvíli velký a nevyřešitelný, vyřešil čas. Takže nejsem flegmatik, co mu je všechno jedno, ale jenom vim, že všechno bude zase v pohodě, nebo nebude, ale problémy a starosti budem mít jiný, nový, další a třeba horší. Nemá cenu se topit v depresích. Brečet nad nezvládnutejma situacema z minulosti nemá cenu. To, z čeho máš teď těžkou hlavu, bude tak strašně nevýznamný za dva tři měsíce. Věř mi.


bezstarostně a neuspořádaně žijící člověk, co je sám sobě bohem

6. srpna 2012 v 23:21 | mentally disturbed |  Střípky života
V práci jsem minulej tejden skončila a rozjela prázdniny ve velkým stylu. Neodmítla jsem pozvání k M. na víno, který se přehouplo v přespání. Ráno otevřu oči, natočim si vodu z kohoutku, sednu vedle do křesla, protože mejdan v mym žaludku byl nejspíše taky skvělej. Přemejšlim nad tim, že to líbání bylo zbytečný, přemejšlim nad tim, jak to asi vidí on, protože mi přijde že ne kluci, ale já jsem ta, co za líbáním hned nevidí vztah. Ne, při třetí lahvi vína.
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain