Protože žebříky nikdy nevedou až do nebe

12. prosince 2012 v 23:57 | mentally disturbed |  Střípky života
říkám si, jenom tak pro sebe....
oni totiž často nevedou vůbec nikam.

Venku je krásně. Ticho, studenej vzduch a v ulicích nikdo, jenom tma a sníh, co právě napadl. Jo tyhle ulice maj svoje kouzlo. Tenhle prohnilej studenej barák taky zvenku vypadá krásně. Tři vadnoucí růže mi připomínaj ne až tak šťastnej vstup do dalšího roku mýho života. Občas prostě padnu na držku, no a tak se zvednu a snažim se neklopýtnout na stejným místě podruhý. Ne vždycky se to povede. Čas letí jak zběsilej, my, děti devadesátek stárnem, a mě je líto, že už nejsem ta holka ze sídliště, co žije s rodiči v jednom z těch šedých paneláků. Umakartový koupelny a papírový stěny, les a rybník. Kurva neni to tak dávno, co jsme lítali v rákosí a vraceli se domů, kde jsme dostali vynadáno, že jdem zas špinaví a mokří, a navíc v šest nula pět. Jsem nostalgik a milovník starejch dobrejch časů, i když teď je mi taky skvěle. Ale kam se poděla ta atmosféra bytí.


Přestože si myslím, že život nemá žádnej vyšší smysl, je tu stále smysl žít pro momentální uspokojení, který sice vyprchá, ale o to intenzivnější může bejt. A bojim se toho, že jak člověk stárne, ztácí tenhle jedinej smysl a člověka pohltí ta prázdnota a syrovost života. Protože život je zatim rok od roku lepší, děsí mě to. Zachvíli se to zlomí a ani si nestihnem uvědomit, že už jsme za tim nejlepšim. Nebojim se tmy ani úchylů v parku, ale bojim se stáří a tý usedlosti, co k němu patří.

Čím jsem starší, tím matnější představu o životě mam. Občas jsem sama proti sobě. Rozehraju si skvělou partii a pak se stáhnu, možná ze strachu z prohry. To co žádám, nemohu nabídnout. Přemejšlim o tom, zda si tohle zasloužim, ale asi jo, když to mam.

http://www.youtube.com/watch?v=xyvFhrDzLfY

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Solomon Rispolo Solomon Rispolo | E-mail | Web | 13. prosince 2012 v 23:29 | Reagovat

Mně zase přijde, že čím jsem starší, tak tím o tom vím o životě víc. Ale stejně se pachtíme od hovna k hovnu, takže je to jedno.

Johnny Cash! Fuck yeah.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain