Prošvihla jsem tu chvíli, kdy jsem si měla strčit hlavu do pračky a teď už je to v prdeli

30. prosince 2013 v 23:55 | mentally disturbed |  Střípky života
Hádky kvůli klidu, stres kvůli pohodě, honba za odpočinkem, boj za mír. Vyrostli jsme a Vánoce ztratily svý kouzlo. Je nám trapně, když slavíme křesťanský svátky, jejichž oslava se naprosto zvrhla. Mý Vánoce zachránila Vietnamka ve večerce za rohem. Nechceme pít v noci, kdy pijou všichni lidi v našem časovým pásmu, ale když nás nikdo nikam nepozve, je nám smutno. Loňskej první leden vyšel o něco líp, než jsem si mohla přát. Smála jsem se tomu přísloví, kterýho se bojí všichni ti, co prvního ledna zpytují svědomí, kolébají se nad záchodovou mísou a nebo doma čumí do stěny a dojídaj bramborovej salát. Smála jsem se, ale líbilo by se mi kdyby to tak vyšlo. Jak na Novej, tak po celej. Prvního ledna jsem nebyla tak zaseklá, jako jsem byla od koncee jara. První leden ani zdaleka nebyl podobný dnům, co byly mezi ním a dneškem. A zítřek to už nevyrovná, ať se stane cokoliv. Kdo zachrání další rok? Bude to barman z klubu u stoky?

Chci jít za město, jo severně za město, s tebou, a když ne s tebou, půjdu západně, protože na jih a na východ je to daleko tam, kde bych viděla rodost lidí ve městě z příchodu nový životní kapitoly, která nepřijde, protože nejlepší životní kapitoly spíš končí na jaře, v létě a na podzim. Vaše předsevzetí budou po půlnoci žít tak dlouho, jako žily před ní.

Chci si přestat stěžovat (což není vůbec lehký, pokud jste si to někdy zkusili - jeden den si nestěžujte, a to ani v duchu, a pokaždý, když si uvědomíte, že nesmíte, dejte si facku za tu hovadinu, za tu malichernost). Chci si přečíst několik knih. Chci objevovat další skvělý hudební skupiny a objevit je všecny. Chci, aby mi už nikdy nebylo blbě ze mě samotný. Chci ze svýho života vyloučit televizi (což neni vůbec těžký, až zjistim, jestli se dá jít jinudy než kolem ní, nebo až zvednu kotvy). Chci aby mi byl vrácen první leden, kterej se měl táhnout celej rok. Smířim se i s jednodenní náhradou, kterou bych využila, aby jednodenní nebyla. Chci zvednout kotvy a chvíli pobejt na zeleným ostrově, v zemi vysokejch stropů, trávy a squatů nebo procestovat Skandinávii. Chci se hnout. Chci se hnout z místa.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 16:25 | Reagovat

Přestat si stěžovat zní jako dobrej nápad.

2 Angie Angie | Web | 6. ledna 2014 v 11:31 | Reagovat

Jo, taky bych ráda někam hnula a hlavně bych chtěla dělat to, co CHCI, ne to, co MUSÍM.

3 bludickka bludickka | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 13:31 | Reagovat

První větě naprosto rozumím a ztotožňuju se s ní. Předsevzetí si nedávám. Rozhodně ne na konci roku, možná tak dnes a denně. Ale neříkám tomu předsevzetí. To bych se snad fackovala od rána  do večera, když bych si nestěžovala :D Já se snažím spíš vystěžovat si denně, ulevit si tím a pak už se v tom nešťourat. Televizi nemám a vůbec mi nechybí. Ale počítače bych se zbavit nedokázala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain