Black is the colour...

18. listopadu 2014 v 21:09 | mentally disturbed |  Střípky života
Hele, tohle už jsme tu jednou měli. Léto už je v háji a já očekávám další várku pocitů, kterou si odnesu z další návštěvy tvý postele... Vlastně jsem teď vymyslela tak dobrou větu, že jsem ji zapomněla, tohle je na hovno, neni žádná, co by připomínala její význam. Stejně jako všechny ostatní, co se mi v hlavě zrodí, když se táhnu po šichtě půlnočním městem z knajpy. Všem jsem piva přinesla. Deset piv vám, tak jedno pro mne. Čekám, že se ukážeš. Přišels. Dvakrát mrknu a jsi zase pryč. Kurva. Takže když jdu domu a okem sjedu k oknům tvýho nočního sídla, kde bych chtěla bejt. Je tam někdo jinej, párty. Další den se táhnu zase do práce a další taky. Nosim všechno v hlavě a tak je divný říct, že jsem nad tebou zrovna přemejšlela, kdyžs mi zaklepal na rameno a zatáhl mě ke stánku s punčem. Vlastně jsem přemejšlela, nad těma všema, co u těch stánků stojí a je jim zima, protože tam stojí. Je jim zim,a protože čekaj na punč, čekaj na punč, protože je jim zima. Pod neutrálním výrazem se snažím skrývat úsměv od ucha k uchu, jak jsem ráda, že se vidíme. Jsi víc sexy, než jak si tě pamatuju. To já asi zrovna ne. Ale čekáme na punč. Po dvou letech je to podobný, jen o něco mocnější. Divim se tomu, jak je to dlouho. Cejtim se přitom pořád stejná. Jen ty jsi jinej člověk, než pro kterýho jsem měla slabost před těma dvouma lety. Minuty se vlečou a roky potají ubíhají, takže načínam další desetiletí, který bude zase o něco mocnější. V kapse klíče od kola, který mi ukradli, od bytu, ze kterýho chci vypadnout a od hospod, kde vydělávam na svý sny.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
''Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.'' Mark Twain